Půjčovna lodí Hron
Chtěli byste spojit plavbu po řece se zahraniční dovolenou? Jen vás trochu odrazuje
neznalost terénu a tamních poměrů? Ničeho se nebojte, v případě slovenské řeky Hron
jsme vše potřebné zjistili za vás. Lodě si můžete nechat buď dovést z Čech, nebo si
je vypůjčit přímo od slovenské půjčovny kánoí a raftů. Jejich seznam najdete právě
zde, na pujcovnahron.cz.
A jak funguje koordinace služeb mezi českou a slovenskou stranou? Specializované
české půjčovny lodí spolupracují přímo se Slováky, takže vaší jedinou starostí je
být v daný čas na správném místě. Při komunikaci se slovenskými půjčovnami zase platí
stejná pravidla jako v Čechách. Nejlépe si dodat kuráž a vše vyzkoušet na vlastní kůži.
A pokud se o zkušenosti podělíte v našem hodnocení, zlobit se nebudeme.
Řeka Hron
Češi jsou národem pivařů, turistů a vodáků a rádi tyto kratochvíle spojují v jednu. Sjíždí všechno a na všem, co se alespoň pár vteřin udrží na hladině. Čistě podle známého rčení Carpe diem. Vysoce vyvinutý je jejich smysl pro dobrodružství, v některých případech doprovázený nízkým pudem sebezáchovy. Češi se prostě rádi toulají světem, rádi hledají zkratky a rádi se řídí heslem, že překážky jsou tu od toho, aby se překonávaly.
Řada vyznavačů mokrého sportu v posledních letech stále častěji uniká od masové turistiky a znovuobjevuje dávno zapomenuté toky. O svém by mohly vyprávět třeba půjčovny lodí na Ploučnici. Kromě toho také vodáci podléhají volání dálek a vyráží na zahraniční řeky. Oblíbené je například Rakousko nebo Jugoslávie, a to kvůli raftingu na divoké vodě. Sjízdné řeky ale nabízí i sousední Slovensko. Plavba po Hronu je navíc nápadně podobná plavbě po tuzemských řekách, s tím rozdílem, že v kempech si místo smažáku s hranolkami nebo utopenců raději objednáte halušky s brynzou a zaplatíte za ně v eurech.
Horehroní
Slovensko má spoustu krásných a sjízdných řek, sami Slováci ale k vodáctví moc netíhnou. Cestou tedy potkáte převážně české party. Co ale Slovákům rozhodně nechybí, je obchodní duch - vodní turistice na Hronu se proto věnuje dostatek našich i slovenských půjčoven a vodácké kempy rok od roku vylepšují své služby.
Hron pramení v Nízkých Tatrách pod Kráľovou hoľou. Má 240 sjízdných kilometrů, což vystačí na sympatických devět až deset dní dovolené. Vodočty jsou umístěny v Brezně a Bánské Bystrici. Ohromnou výhodou je železniční trať, která Hron kopíruje od Kozárovců po Brezno. Jih zase pokrývá autobusová doprava. Nejenže se tedy dá kdekoliv začít nebo skončit, problémem není ani vychutnat si některé úseky znovu jen tak nalehko.
Horní tok od Červené Skály má vodu na jaře a po deštích. Svižná voda se silným proudem je určená hlavně pro kajaky a rafty, řízené zkušenými posádkami. Za Heľpou také číhá nebezpečná kaskáda pěti jezů. Jinak má řeka v úzkém korytě poměrně slušný spád.
Střední Hron
Tradiční začátek je v Brezně, odkud by měla být řeka až do Bánské Bystrice bez problémů sjízdná, úsek už ale nejednou nastavil svou suchou tvář. Za ideálních podmínek je řeka rychlá, plná pěkných peřejek a „hatí“, neboli rozbořených jezů.
Čím je pro Vltavu kemp ve Vyšším Brodě, tím je pro Hron vodácké centrum Dobrý pľac v Nemecké. Patří půjčovně Dronte, která má pod palcem většinu českých řek. Viditelně se třeba v posledních letech uplatnila jako půjčovna lodí na Ohři. Slovenský kemp potěší teplou sprchou, hospodou a hřištěm na volejbal. Alternativou může být o kus dál ležící tábořiště Mezibrod, což je tradiční plácek s velmi pěknými cenami za stanování a půjčení lodí včetně jejich rozvozu. Do Bánské Bystrice se dá ještě využít plně vybavená loděnice na Mlynčoku v obci Slovenská, která rovněž půjčuje veškeré vodácké vybavení, potřeby pro kempování a jiné radovánky.
Cestou do Bánské Bystrice je i několik vodácko-turistických zajímavostí. Hron například protéká přes oblíbené lázně Brusno, které se specializují hlavně na léčbu zažívacích potíží. V Nemecké je v prostoru bývalé vápenky zpřístupněno pietní místo se stálou expozicí, která připomíná tragédii z konce druhé světové války. V lednu 1945 tu příslušníci Einsatzkomanda a Hlinkovi Gardy povraždili více jak tisíc partyzánů a odbojářů.
Kromě chmurné historie ale úsek nabízí hlavně řadu letních atrakcí. Před Mezibrodím je přímo u vody oblíbená pětimetrová skála Kráľovna, ze které se skáče do téměř dvoumetrové hloubky. Raději si ale aktuální stav nejprve ověřte. Vodáckou kuriozitou je také „magneťák“, balvan ležící na dohled od Mlynčoku, který za malého stavu vody přitahuje nejen všeobecnou pozornost, ale hlavně lodě nezkušených vodáků.
V Šalkové je jeden rozbořený a jeden velmi nebezpečný jez (182,1 ř. km), který se za každých podmínek přenáší výlezem na pravé straně. Těsně za Bánskou Bystricí se vyplatí zastavit na noc v tábořišti Iliaš a vydat se zpět na prohlídku města. Přímo v centru stojí městský hrad Barbakán s kostelem Panny Marie a na východ od něj památník a muzeum SNP z dílny Dušana Kuzmy, kterého si na Slovensku velmi považují.
Z Vlkanové do Zvolena
Hron povětšinou teče ve svém původním korytě. Už od Nemecke je z obou stran lemován podhůřím, soutěskami a lesy. Za Iliašem se u stejnojmenné obce nachází vyhlášená peřej Vlkanová, která umí za nadstavu vyčarovat až dvoumetrové vlny. Lepší je se proto připravit na pořádnou koupel a vše pevně uvázat, silný proud totiž zanáší pěkně daleko. Citlivé háčky, kteří by snad nadmírou adrenalinu utrpěli šok, lze zklidnit v Hronseku, kde se nachází unikátní evangelický kostelík z roku 1826. Dřevěná, osm metrů vysoká budova byla postavena bez jediného hřebíku a patří k významným sakrálním památkám středního Slovenska.
Ve Vlkanové se nachází další z kempů, Fort Geronimo. Provozuje půjčovnu lodí a poskytuje různé druhy ubytování, od plácku pro stan, přes tee-pee po obří sudy vybavené dřevěnými postelemi.
Plavba do Zvolena už žádná další překvapení neskrývá, vodácké svalstvo dostane zabrat až přímo na místě. Ve městě čeká nejdelší přenášení na trase, asi tři sta metrů po asfaltovém chodníku kolem jezu i spodního stupně. Za městem je nouzové tábořiště Červený Mědokýš, proslavené hlavně minerálním pramenem.
Dolní Hron
Za Zvolenem se řeka rozšiřuje, zklidňuje a střídavě meandruje mezi skálami a nížinami. Vybízí k soulodi a vodáckému družení, méně pak ke koupání, protože voda odtud už začíná být vážně špinavá a plná všelijakých předmětů. Lépe dívat se nahoru, třeba na hrad Šášov, od kterého vede turistická trasa do průmyslového Ždiaru nad Hronom. A táboření? Namátkou u loděnice v Hliníku nad Hronom nebo pod zříceninou hradu Réviště, ze které je úchvatný rozhled po okolních krásách.
Z dalších památek stojí za zmínku klášter v obci Hronských Beňadik, který stojí na malém návrší nad řekou. Kolem celého areálu se v téměř dokonalém kruhu tyčí hradby vylepšené dělostřeleckou baštou. Klášter včetně kostela patří k nejvýznamnějším gotickým památkám na Slovensku a od pondělí do pátku je na něj vstup volný.
Za Kozárovcemi začíná dolní tok. Hron pokračuje přes Velké a Malé Kozmálovce, kde si člověk trochu zapádluje přes čtyři kilometry dlouhou přehradu. Pak následuje úsek plný jezů a dlouhých volejů, zejména okolo Kálné. V Bíně jsou vyhledávané sprašové břehy, chráněný přírodní útvar ideální ke koupání v nečekaně teplé vodě. Tradiční konec plavby pak nastává u posledního silničního mostu v Kamenici. O necelé tři kilometry dále do Štúrova se Hron z levé strany vlévá do Dunaje. Nejbližší a jedinou českou řekou, která do tohoto veletoku ústí, je řeka Morava. Ta sice není tak vodácky atraktivní jako Hron, ale i na ní se dá prostřednictvím půjčovny lodí Morava prožít neopakovatelné dobrodružství.